Opožděná zpráva o strašlivým masakru na vrchu Mottolino
...od Alpskejch kopců přijíždí posel na strhaném bílém oři se zakrvácenou šíjí, padá na hubu a nese zprávu...
No tak von to zas takové masakr nebyl, že. Tedy ne, že bych si třeba já nenabil tlamu. To jó. Ale jen jednou a to z mladické nerozvážnosti a bujnosti, něco jako ten kluk Washingtonovic, s tou sekyrkou. Ale abych nepředbíhal...
S ohledem na reakční rychlost některých potenciálních členů výpravy byly první informace k dalšímu výjezdu nach Livigno předeslány s téměř půlročním předstihem. A výsledky se dostavily - z původní potenciální účasti rozměrů téměř demonstračních nás zbylo 'sedm statečných'. Tak se stalo, že namísto jedním autem a Pechovic autobusem (profesionální taxi-drivery nepočítaje) jsme cestovali pouhými dvěma vozy. Také musím s údivem konstatovat, že se cestou nikdo neopil, což přičítám jak pokročilejšímu věku a slábnoucím mentálním procesům účastníků, tak všeobecné nechuti voziti alkohol do Livigna (což je vpravdě ekvivalent nošení bomb do Ramalláhu).
K dalšímu průběhu stručně dle nalezených fragmentů lyžního deníku (kdo si to má po tom měsíci pamatovat, že):
Den 1 - cesta, příjezd, ubytování v rozkošném apartmánu, který nám druhá zlotřilá skupina promptne vyhlásila za společenskou místnost, neboli hospodu a odebrala se do svého nespolečenského kutlochu; testován Bushmills normal, všechny parametry shledány vyhovujícími a odpovídajícími předchozí zkušenosti.
Den 2 - první lyž, sjezdovky vedou stále z kopce; testován Glengoyne 10 let, jeho chuť (neméně pak výkon) je vysoce oceňována všemi přítomnými experty, zatímco závistiví laici se nalívají Lambruskem, či jakou *** a tvrdí, že stejně nic nepoznáme a chrochtali bysme si i nad bažantem ranní moči, kdyby ho přelili do pěkný flašky (což je zřejmá nepravda).
Den 3 - po obvyklém (pro ostatní jistě neobvyklém!) sportovním výkonu se večer dostavil Bobo s podivným mafiózně vypadajícím kufříkem, ze kterého vypreparoval soupravičku na Poker a s Harpagónským výrazem obsadil stůl, ženy nás nemají rády, přes originální hrací taktiku prohrávám dvě Eura; testována japonská whisky Yamazaki 10 let, přes jistou exotickou zajímavost shledána v porovnámí s předchozími spíše slabší (což tedy ne že by to nešlo pít, rozumíme si...)
Den 4 - kurňa to nám to utíká, kritický den jsme pojali véélmi opatrně; testován Bushmills 10 let, Bobo bleskurychle vyžral dvoulitr červeného a vytuhl nám na gauči, optimisté ho budí, pesimisté hledají číslo na italské stěhováky, Bushmills shledán dobrým, leč nepřevyšující natolik běžnou verzi, aby bylo nutné kupovat dvakrát tak drahou flanděru.
Den 5 - bezwhiskový den, sportovní aktivity výrazné, modřiny z prvního dne už se začínají vybarvovat, zapálili jsme jeden apartmán, takže jsme nuceni se choulit v tom zbývajícím a navíc mi shořela čepička, budu muset zakoupit novou, popíjím Martini s olivkou a taky to má něco do sebe...
Ztratili jsme žlutou kuličku!!
Den 6 - tak jo, s tím shořelým apartmánem jsem kecal (s kuličkou ovšem ne), já jen aby tam byla nějaká ta akce... Jinak počasí vycítilo, že se chýlí k našemu odjezdu a nesouhlasně se zakabonilo, sjezdovky se zaplnily Čechy - asi jim došly prachy na chlast, testována Tullamore, 12 let (ano zní to všechno trochu pedofilně, ale co nadělám) a shledána mňamózní.
No chovali jsme se vcelku jako Evropani tak nám byla i kauce vrácena. Na cestě domů nás kvůli Stráňově 'zločineckém xichtu' (ten člověk problémy s oficiály snad vážně přitahuje) šácli Švýcaři, ale když jsme chlapsky přiznali mírný nadlimit pašovaného alkoholu, nechali si ukázat, co vezem za patoky a poslali nás k šípku. Malý ryby. Jinak se nic zvláštního nestalo.
Jinak přidávám oficiální pochvalu CK Bobo, která to celé spáchala a domluvila, poděkování řidičům, že byli během cesty o něco střízlivější než ostatní a poděkování sobě, že jsem napsal tak hezoučké report (co si člověk neudělá sám, znáte to, tak se z lesa ozývá...)
No řekněte - stálo to za to? Dám se raději na pěstování kaktusů.
Ilustrační foto zde (jinak je to tam furt stejný, jenom my jsme zkrásněli):
No tak von to zas takové masakr nebyl, že. Tedy ne, že bych si třeba já nenabil tlamu. To jó. Ale jen jednou a to z mladické nerozvážnosti a bujnosti, něco jako ten kluk Washingtonovic, s tou sekyrkou. Ale abych nepředbíhal...
S ohledem na reakční rychlost některých potenciálních členů výpravy byly první informace k dalšímu výjezdu nach Livigno předeslány s téměř půlročním předstihem. A výsledky se dostavily - z původní potenciální účasti rozměrů téměř demonstračních nás zbylo 'sedm statečných'. Tak se stalo, že namísto jedním autem a Pechovic autobusem (profesionální taxi-drivery nepočítaje) jsme cestovali pouhými dvěma vozy. Také musím s údivem konstatovat, že se cestou nikdo neopil, což přičítám jak pokročilejšímu věku a slábnoucím mentálním procesům účastníků, tak všeobecné nechuti voziti alkohol do Livigna (což je vpravdě ekvivalent nošení bomb do Ramalláhu).
K dalšímu průběhu stručně dle nalezených fragmentů lyžního deníku (kdo si to má po tom měsíci pamatovat, že):
Den 1 - cesta, příjezd, ubytování v rozkošném apartmánu, který nám druhá zlotřilá skupina promptne vyhlásila za společenskou místnost, neboli hospodu a odebrala se do svého nespolečenského kutlochu; testován Bushmills normal, všechny parametry shledány vyhovujícími a odpovídajícími předchozí zkušenosti.
Den 2 - první lyž, sjezdovky vedou stále z kopce; testován Glengoyne 10 let, jeho chuť (neméně pak výkon) je vysoce oceňována všemi přítomnými experty, zatímco závistiví laici se nalívají Lambruskem, či jakou *** a tvrdí, že stejně nic nepoznáme a chrochtali bysme si i nad bažantem ranní moči, kdyby ho přelili do pěkný flašky (což je zřejmá nepravda).
Den 3 - po obvyklém (pro ostatní jistě neobvyklém!) sportovním výkonu se večer dostavil Bobo s podivným mafiózně vypadajícím kufříkem, ze kterého vypreparoval soupravičku na Poker a s Harpagónským výrazem obsadil stůl, ženy nás nemají rády, přes originální hrací taktiku prohrávám dvě Eura; testována japonská whisky Yamazaki 10 let, přes jistou exotickou zajímavost shledána v porovnámí s předchozími spíše slabší (což tedy ne že by to nešlo pít, rozumíme si...)
Den 4 - kurňa to nám to utíká, kritický den jsme pojali véélmi opatrně; testován Bushmills 10 let, Bobo bleskurychle vyžral dvoulitr červeného a vytuhl nám na gauči, optimisté ho budí, pesimisté hledají číslo na italské stěhováky, Bushmills shledán dobrým, leč nepřevyšující natolik běžnou verzi, aby bylo nutné kupovat dvakrát tak drahou flanděru.
Den 5 - bezwhiskový den, sportovní aktivity výrazné, modřiny z prvního dne už se začínají vybarvovat, zapálili jsme jeden apartmán, takže jsme nuceni se choulit v tom zbývajícím a navíc mi shořela čepička, budu muset zakoupit novou, popíjím Martini s olivkou a taky to má něco do sebe...
Ztratili jsme žlutou kuličku!!
Den 6 - tak jo, s tím shořelým apartmánem jsem kecal (s kuličkou ovšem ne), já jen aby tam byla nějaká ta akce... Jinak počasí vycítilo, že se chýlí k našemu odjezdu a nesouhlasně se zakabonilo, sjezdovky se zaplnily Čechy - asi jim došly prachy na chlast, testována Tullamore, 12 let (ano zní to všechno trochu pedofilně, ale co nadělám) a shledána mňamózní.
No chovali jsme se vcelku jako Evropani tak nám byla i kauce vrácena. Na cestě domů nás kvůli Stráňově 'zločineckém xichtu' (ten člověk problémy s oficiály snad vážně přitahuje) šácli Švýcaři, ale když jsme chlapsky přiznali mírný nadlimit pašovaného alkoholu, nechali si ukázat, co vezem za patoky a poslali nás k šípku. Malý ryby. Jinak se nic zvláštního nestalo.
Jinak přidávám oficiální pochvalu CK Bobo, která to celé spáchala a domluvila, poděkování řidičům, že byli během cesty o něco střízlivější než ostatní a poděkování sobě, že jsem napsal tak hezoučké report (co si člověk neudělá sám, znáte to, tak se z lesa ozývá...)
No řekněte - stálo to za to? Dám se raději na pěstování kaktusů.
Ilustrační foto zde (jinak je to tam furt stejný, jenom my jsme zkrásněli):
posted by disparity at 2:33 odp.
2 Comments:
Hurá, konečně zas lahodný článek! Je potěšující, že si i ve svém věku udržuješ vynikající styl!
Napište znaky, které vidíte na obrázku, kontrolní kód: inglit. Co to je? Fosílie Angličana?
Že děkujou tomu pánovi... je potěšující, že se sem i přes dlouhé sucho semtam ještě někdo jukne (se zas nudíš ty pacholku, že? :-7).
Kontrolní znaky coffulb - to bude asi nějaký hodně divný kafe...
Inglit bych pak tipoval na zkratku pro indickou literaturu psanou anglicky...
Okomentovat
<< Home