Vliv GO na populaci a životní cyklus polárního klíštěte

Názory odborníků na situaci ledních medvědů, polárních kanců (viz.: polární kanec) a dalších případných hostitelů polárních klíšťat se různí. Jedni jsou přesvědčeni o jejich závažném ohrožení v důsledku klimatických změn, momentálně populárně označovaných za globální oteplování, jiní (a nejsou to všichni hloupí chlapci-někteří jsou z Prahy!!) nějaký významný vliv těchto změn a především pak vliv lidské činnosti na tyto změny tvrdě popírají. Význačný profesor z jednoho západoasijského státečku dokonce tvrdí, že žádného ledního medvěda nevídí a nikdy neviděl a tvrdit, že lední medvěd existuje, může jen velice hloupý člověk. O polárních kancích se nezmínil, což mne při až renesanční šíři jeho znalostí a odbornosti mírně překvapuje.

Každopádně nezpochybnitelný fakt migrace celých klíštěcích stádeček směrem k severu, který byl zjištěn analýzou dat z vědeckého systému GoogleEarth dá se těžko vysvětlit jinak, než dalším a dalším zmenšováním životního prostoru tohoto fascinujícího druhu. Průlomové rozhodnutí ze 14. května kdy lední medvědy začal chránit Zákon o ohrožených druzích, na jehož seznam byl zařazen kvůli mizení jeho přirozeného životního prostředí v důsledku tání ledovců a klimatických změn, se bohužel stalo terčem kritiky ze strany ropných společností, jejich pohůnků a dalších válečných štváčů. Proto jsme se nejen nedočkali obdobné ochrany též pro polární kance, o polárních klíšťatech ani nemluvě, ale dokonce bylo zavedeno moratorium na zavádění dalších druhů do zmíněného seznamu.
"Led na pólech taje kvůli globálnímu oteplování tak rychle, že každý na ledu závislý savec je v nebezpečí a potřebuje ochranu Listiny ohrožených druhů!" volá bioložka Shaye Wolfová. Bude však patrně oslyšena.

Průmyslová lobby změnila taktiku z povýšeného mlčení na aktivní využívání informační exploze a začala chrlit vlastní data a analýzy dokazující světu, že zvířatům lov a těžba ropy vysloveně prospívá a jejich počty se zázračně zvyšují. Japonsko bude v této souvislosti asi nuceno rozšířit svůj sofistikovaný vědecký výzkum účinků požívání velrybího masa na lidský organismus, aby se pro samé velryby do moře ještě vůbec něco vešlo - a nejinak je tomu i s nebohými medvědy.

Jistě. Státní zajmy jsou státní zájmy a jen málokdo by upřednostnil právo nějakého chlupatého masožravce (případně hladkého dvacetitunového kytovce) na život před svým vlastním základním lidským právem moci se řítit v plechovém pohybovadle z jednoho místa na druhé za co nejnižší cenu. Ovšem pokud si uvědomíme k čemu může dojít, bude-li dále rozvracena ekologická rovnováha polárních oblastí, uvědomíme si, že se to týká i nás.

Zvyšující se evoluční tlak podporuje nové mutace a změny v potravním řetězci. Ty se jen zvolna a nevýrazně projevují u velkých a příliš diferencovaných savců s pomalým střídáním generací, ovšem dosti výrazně u jejich o mnoho jednodušších parazitů a tuko-savců - polárních klíšťat. Dříve vcelku neškodně evolučně zastydlá polární klíšťata náhle rozvíjí nové nečekané schopnosti. Některá sestupují zpět do okeánu, ze kterého jsme kdysi všichni povstali (pokud jsme sem tedy nespadli z jahody, či z meteoritu anebo nás sem neprskl jakýsi bůh) a začínají parazitovat na přemnožených velrybách. Další se přivěšují na zbloudilé soby a migrují do zcela nových oblastí. Byly zaznamenány dokonce útoky na lidi. V okolí místa, kde se nalézala -Sově- Ruská výzkumná stanice, než se tajicí krou propadla do moře, činí prý klíšťata pokusy přisát se k pomaleji se pohybujícím polárníkům. Odborníci usuzují, že klíšťata si navykla na intezivní společenský život ruských vědců, který jim umožňoval sem tam si sosnout, pokud se některý výzkumník na venkovním rautu tak unavil, že nedošel zpět na stanici a chvilku si schrupnul ve sněhu. Inu jak se v Rusku říká: "Padesát kilometrů není žádná vzdálenost, padesát stupňů není žádný mráz a padesátiprocentní vodka není žádný alkohol." V této souvislosti lze jako zajímavost zmínit též nadějnou disertační práci Umlaje Nikolajevič Rimského z Moskevské VŠE: Vývoj alkoholismu u na lidech parazitujících druhů polárního klíštěte a predikce exportních možností ruských lihopalen.

Lze tedy konstatovat, že nepopiratelný výrazný úbytek populace polárních klíšťat způsobený důsledky klimatických změn se znatelně a potenciálně nebezpečně projevuje na jejich životním stylu i potravních preferencích a že si tak lidstvo po AIDS a hamburgeru vyrábí dalšího smrtelně nebezpečného protivníka. A proto je třeba více než kdy jindy hulit, aby to nastalo co nejdřív. Ostatně soudím, že Čína musí být zničena.

Přečtěte si také:
Využití polárního klíštěte k liposukci
Polární klíště - mýtus, či skutečnost?
Modrá, nikoli zelená polární klíšťata

Tématická literatura:
La tique polaire: mode d'emploi
Maine arktischzecke (příručka pro chovatele)
On ticks and men
Harry Potter and the Mystery of fabulous Polar Tick