Vyhoďte ho z kola ven...

A věci se staly vskutku do pohybu.
Od středy jsem byl velmi spokojeným nezaměstnaným užívajícím si poklidná rána, dolce far niente atakdále.. a hledícím budoucnosti zpříma do tváře. Vy znalí Murphyho zákonů, kteří jste jistě po podobném úvodu zavětřili nějakou nekalost máte recht. Může-li se něco pokazit, tak se to pokazí - v mém případě přišel z nejmenované instituce veselý líbesbrýf, že jako děkujou za zájem, rok života desítky popsaných papírů a další investice, leč místo pro mě nenašli, a to se koukali i pod stůl.Takže jsem momentálně o něco méně spokojeným nezaměstnaným a mám zas hovno, jako vždy.

Samozřejmě ve všem se najdou pozitiva. Můžu těď svobodně vstupovati do politických hnutí, věnovat se libovolným výdělečným činnostem, nemusím důstojně reprezentovat a cítit se tudíž provinile ležmo na chodnících, zkrátka mi můžou všichni zas políbit řiť.

Najdou se i negativa, že. Třebas, že nebudu mít prachy, budu muset obíhat milión dementních úřadů a platit zdravotní a sociální daně na všechny strany, to vše s hlavou důkladně zasunutou do zadnice nějakého potenciálního zaměstnavatele, ale co už...

Jen doufám, že neskončím v reklamě, jako někteří mí nešťastní přátelé - <nadsázka> vidět jak to člověku mění mozek, jak ztrácí přirozené pudy i zábrany a navrch to považuje za pozitivum je zážitek z rodu filmově-horrorových. </nadsázka>

P.S. - Už to tu jednou bylo, ale kdybyste někdo nabízel skvěle placenou práci, ve které bych nemusel nic dělat, neváhejte a ozvěte se! Doporučují mě čtyři dentisti z pěti.