Animovaný průvodce životem chobota - díl 1.

Tak jsem se po úspěšně složené zkoušce (protočil jsem ze školních peněz asi vosmdesát dolarů při rešeršování v databázích, chvíli blekotal nesmysly nevztahující se příliš k zadaných otázkám a o něco déle se vymlouval, proč jsem zadané práce nevypracoval/vypracoval blbě/opsal...) nějakou tu dobu věnoval relaxaci. Projevovalo se to především zvýšenou konzumací alkoholu, sníženou duševní stabilitou a platební neschopností.

Nyní mi opět nastává čas práce, vzdělávání a odříkání (došly prachy), leč než se do toho všeho pustím, dovolím si krátké ohlédnutí za prorelaxovaným (ehm) obdobím (respektive snažím se dělat cokoli, abych ještě nemusel začít)...

Tak tedy bylo to asi tak:
Pátek: Náš hlavní nehrdina, říkejme mu třeba Martin, přemýšlí co s načatým večerem a po asi dvaceti telefonátech všemožně zabaveným a zadřeným známým se odebírá do Prahy, kde má v plánu připozadit se k srazu antikomunistického klubu na nyxu. A tak ho kolem sedmé hodiny nalézáme an se pomotává po Jiřáku a hraje oblíbenou kulturně-orientační hru "Najdi hospodu, kam se všichni přesunuli, když původní plánovaná je zavřená". Nemá zatím přílišné obavy o budoucnost, je vcelku svěží a doprovázen svým věrným ořem Žízní a s břitkým humorem nebezpečně nízko u pasu (ehm, ehm..) vesele skotačí po poněkud předražených knajpách.

Ze srazu se záhy vyklube poměrně masová záležitost hrozící přepálením začátku a zmeškáním všech zdravotně nezávadných vlaků. Vymýšlí tudíž se svým veselým kumpánem, smíškem zvaným pro svůj lepý vzhled Mongolem (ten mě uškrtí :-D), důmyslný plán, opouští doupě neřesti a vyráží na kytarové hudební soirée do opuštěné rezidence Mongolovy. Cestou přibalují ještě Nyemi odvážnou dívku výrazných ctností a předností, neboť tres faciunt collegium a noci jsou chladné...

Sobota: Po bitvě Martin procitá kupodivu osamocen na malé mýtince uprostřed pokoje mezi lecjakým bordelem a cítí se jako něco, co vyblila kočka. Z hromad padlých vydoluje jednoho nepoškozeného lahváče a pokouší se regenerovat svá zranění. Bezúspěšně. Jako by ho sama temnota omámila svou čarodějnou mocí a zastřela jeho smysly i rozum hustou hlmou. Po rekapitulaci nedávných událostí a dojemném rozloučení se cesty Mongola a Martina opět rozcházejí, neboť neúprosná sudba vede každého jeho vlastním martyriem.

Martin se odebírá na rodinné sídlo, které však nalézá opuštěné a tak jen zanechá svůj vzkaz a testament, doplní zásoby a se soplem na víčku opouští známé končiny. Leží před ním cesta do Nymburské divočiny, kterou zahajuje intenzivním přesunem směrem opačným a navštěvuje trosky starobylého Čel-Ej (pro neznalé lokálních zvláštností - městečko Čelákovice, známé tím, že má asi o dvě nádraží více, než potřebuje).

Zde se setkává s moudrým mudrcem Prochorem, vůdcem tajné organizace CK-Špunt, který ho zasvěcuje do mnoha esoterických tajemství, z čehož si Martin bohužel pramálo pamatuje, neboť vzápětí poté co usedli ve vyhlášené krčmě El-Paso, nabraly události rychlý spád a situace na bojišti se měnila každým okamžikem.

I bylo klanie i bylo porubanie. Nově zformovaná družina se přesunula do Nymburských hvozdů, dobyla strategický bod hospody Adéla, prozkoumala tajemství piva za 10,- Za větrem, byla svědkem nevýslovných hrůz (například, když Mario demonstroval, jaký je hippie - Uáááá) a prožila četná další dobrodružství.

Neděle: V neděli nastala situace téměř pohádková. Poté co byli chudě posnídali lesní plody a kořínky je celá kumpanie ženami odeslána do hospody, aby nevyrušovala při vaření oběda. Muži moudře porokovali nad otázkami všehomíra, zachránili dvakrát, třikrát svět a nakonec si výborně pochutnali. Dělba práce a zdravý ženský rozum opět zvítězily nad lží a nenávistí (vemte si z toho děvčata ponaučení a vykašlete se furt na nějakou rovnoprávnost :-D).

Unaveni dlouhým válčením vrací se muži do svých domovů. Martin ještě doprovází Maria, který v seči pravděpodobně přišel o půl mozku, neboť vypadá, že bude mít problémy trefit se do dveří vlaku a pak už se před ním opět vynořuje Lysá, město téměř rodné, kde snad konečně najde klid a mír (nebo aspoň postel, kurňa už taky).

A pohádky je konec.

Du dělat na té zadrbané diplomce, neasi.